V sobotu 14. 11. podvečer jsme se s dětmi vypravili na putování s lampiony a svatomartinskou legendou. Večer prozařovaly svíčky podél trasy a taky lampiony, které si menší i větší skupinky dětí nesly s sebou. Z rodinného centra Na Myšáku se skupina více než padesáti dětí a jejich rodičů postupně vydávala na cestu, kde na děti čekaly úkoly inspirované legendami o svatém Martinovi. Děti si namalovaly koně, který je celou cestu věrně provázel kolem kostela a Famíliemi zpět do cíle na Myšák. Cestou si vyzkoušely, jaké to je rozseknout plášť a podělit se o něj s chudým žebrákem, jak se pečou otrávené martinské rohlíčky. (Jedna z legend totiž praví, že Martina chtěla otrávit zlá macecha a když pekla rohlíky, ten jeho otrávila a na plechu zahnula, aby ho mezi ostatními poznala. Když ale plech z trouby vytáhla, stal se zázrak a všechny rohlíky byly zahnuté.) Děti zaháněly husy, které svatého Martina prozradily nebo se dozvěděly, že v listopadu končila služba čeledi i obecním zaměstnancům, a tak bylo třeba najít nového ponocného. Předháněly se, kdo umí líp troubit a kdo by svěřený úřad zastával poctivěji. Podle druhé rohlíčkové legendy ještě házely podkovou do košíku, aby se podkova z Martinova koně změnila v rohlík pro hladovějící. Z každého stanoviště s úkolem si děti odnášely svítící náramek. Když se průvod chýlil ke konci, byla už pořádná tma. Děti osvětlené náramky a lampiony do tmy zářily jako živé stříbro. Když se vrátily do cíle Na Myšák, zapálily si svatomartinské světlo, kterým dřív začínal advent, rozdělily si sladké podkovičky a ve sváteční náladě se rozcházely domů do tepla. Když jsme se pak bavili s dospělými, shodli jsme se, že je dobře, že dřívější lampionová tradice se na chvíli odmlčela. Světýlka ve tmě k podzimu jednoznačně patří, ale když je navíc obohatí útešná svatomartinská legenda, vyznívá celý průvod mnohem slavnostněji. Letošní martinské putování udělalo radost všem, kdo se ho účastnili. Přejeme mu, ať nám tu dlouho vydrží.
Poslední měsíce jsme si na středečních setkáních při Radovánkách na Myšáku užili…Děti již se znají, rozumí si a maminky vytvořily také dobrou partu. Stále však přibývají nové tváře, proto Vás rádi uvítáme. V teplejších dnech jsme využili venkovní zahrádku, kde si děti pohrály na písku na skluzavce a při jiných hrách. Když zrovna není pěkně, trávíme čas tancováním a říkankami nebo si něco pěkného vyrobíme. Jsme rádi, se máme prostor, kde se s dětmi společně setkáváme. Jelikož by nám přes prázdniny bylo smutno, rozhodli jsme se, že středeční setkání bude fungovat i o prázdninách. Plánujeme též udělat společný výlet po okolí Těšan. Přijďte tedy také každou středu mezi nás! Petra Vymazalová
Pokud jste minulý čtvrtek zaslechli dětský zpěv, slyšeli jste dobře. Nejmenší zpěváčci měli „Na Myšáku“ minibesídku, na kterou od února cvičili pravidelným setkáváním při Zpívánkách. Předškolní děti ve věku 2-6 let chtěly svým rodičům a známým předvést, co se těch za pár měsíců naučily. Všech 10 dětí, které na Zpívánky chodí, vystoupilo na zahrádce RC na Myšáku s šesti písněmi, které doprovázely hrou na doprovodné hudební nástroje. Děti se překonaly a velice překvapili, protože byly opravdu moc šikovné. Vystoupení bylo moc milé, nestrojené, prostě děti byly své. Poprvé si taky každý zazpíval své sólo. Poté následovalo malé pohoštění a děti si mohly zaslouženě pohrát na písku a při míčových hrách. Věříme, že tento nový „kroužek Zpívánky“ bude i po prázdninách úspěšně pokračovat a že se k nám přidají další zpěváčci!Přijďte taky mezi nás. Informace budou včas na plakátech i webu. Petra Vymazalová
Ve středu 22.7. se nám navzdory až přílišné přízni počasí podařilo postavit hliněnou roštovou pec na keramiku a nedostat úpal. Kolem 30 dětí si v keramické dílně vyrobilo mističky k vypálení. Ve stejném množství, ale převážně dospělí, jsme se sešli i kolem stavby pece. Pustili jsme se do práce se zaujetím jeskynního člověka a touhou přivést na svět repliku pícky, v jaké mohla kdysi vzniknout věstonická Venuše. Základy spatřily světlo světa už v první hodině práce a vyznamenání pro nejstatečnějšího šlapače hlíny v dětské kategorii si odnesl Adam Čermák. Prošlapávat jílovitou hlínu s vodou a slámou nebylo zrovna nejjednodušší a odvážlivci se ke kalfasům moc nehrnuli.
Dál už to bylo jednodušší. Kdo se nechtěl pokrýt bahnem od hlavy k patě, mohl splétat proutěný rošt, omazávat cihlový základ, rošt nebo proutěnou konstrukci, kterou jsme průběžně vyplétali, aby držela pohromadě. Čistotné děti u dalšího stanoviště zaznamenávaly své dojmy ze stavby pece na výkres. Autoři výkresů dostali po zásluze drobné odměny, mezi nejzdařilejšími díly se dokonce našel obrázek záměrně nakreslený hlínou. Než se sešeřilo, vyrostla na školní zahradě pícka. Zjistili jsme, kolik času a práce dala výroba keramiky našim předkům. Zabavili jsme se my rodiče i naše děti. Naučili jsme se něco nového, a co víc – pec nám nespadla. Teď nás ještě čeká třítýdenní vysychání, než v ní budeme moc pálit a doopravdy prověřit, nakolik se dílo podařilo. Už teď si ale troufáme říct, že jsme v onom tropickém odpoledni zažili něco nevšedního.
Nezbývá než poděkovat všem, kdo se na stavbě pece podíleli – těm, kdo neváhali obětovat všední odpoledne a přiložit ruku (nebo nohu) k dílu, obci, základní škole, Agro Monetu, a.s, MAS Slavkovské bojiště a Jihomoravskému kraji za materiální podporu, Lence Fialové za lektorování dětských dílniček, Národnímu centru pro prezentaci kulturního dědictví při Národní knihovně za poskytnutí návodu z projektu Historie jinak (www.historiejinak.cz) a oddílu experimentální archeologie Mamuti (www.mamuti.cz) za konzultace a jejich postupy pro srovnání.
V rámci oslav celosvětového Dne Země jsme ve dnech 21. a 22.4.2015 zasadili nové stromky v parku před školou. Sázení je zároveň součástí projektu obnovy parkové zeleně a díky zachování druhové pestrosti bude sloužit i jako výuková pomůcka pro základní školu v Těšanech.
Děti ze základní školy každoročně vysazují nový strom, na který přispívá Těšánek. V letošním roce se k vysazování stromů poprvé připojily spolky (Orel jednota Těšany, RC Na Myšáku, SDH Těšany), jejichž stromy byly hrazeny z obecního rozpočtu. V úterý vysadily děti v rámci výuky první strom – břízu, ve středu pak spolky další břízu dub a buk.
V příjemném duchu se sešlo více než 60 lidí ze tří účastnících se spolků a každý – obzvláště naši nejmenší – přiložil ruku k úspěšnému dílu. I z fotografií je zřejmé s jakým nadšením všichni kopali, zalévali, sázeli a vůbec přáli našim zeleným kamarádům to nejlepší. Aby myšácký strom krásně rostl, zazpívaly mu děti, které se pravidelně scházejí na čtvrtečních Zpívánkách, dvě pohybové písničky. Všechny nakonec čekala sladká odměna a ani stromečky nepřišly díky vitamínovým „bonbonkům“ zkrátka.
Doufáme, že nová zeleň potěší všechny, kteří půjdou třeba procházkou kolem. Naši nejmenší pak budou jistě svým dětem jednou vyprávět, že zrovna tento strom sázeli. Příští rok určitě zase nějaký stromeček vysadíme.
